Aktivovaný parciální tromboplastinový test (aPTT) je základním koagulačním testem, který patří mezi skupinové testy. Monitoruje vnitřní koagulační systém – faktory XII, XI, IX, VIII, prekalikrein a vysokomolekulární kininogen, při současně prodlouženém protrombinovém testu i faktor X, eventuálně faktor II a fibrinogen. Přidáním parciálního tromboplastinu (kefalinu) a Ca2+ dochází k aktivaci koagulačního systému vnitřní cestou. K urychlení aktivace se přidává aktivátor (kaolin, křemičitany, kyselina elagová). Výsledky se vyjadřují v sekundách nebo jako poměr R časů testované plazmy a plazmy kontrolní. Prodloužení aPTT může být nejčastěji způsobeno vrozeným nebo získaným nedostatkem faktorů vnitřní koagulační cesty, přítomností specifického nebo nespecifického inhibitoru nebo přítomností heparinu.
Fyziologické hodnoty
8–40 s (hodnotí se vždy srovnáním s aPTT kontrolní plazmy)
aPTT se používá pro monitorování léčebného účinku při terapii heparinem. Prodloužení aPTT na 1,5–2,5násobek normálních hodnot svědčí o účinné léčbě. Prodloužení aPTT se také pozoruje u nemocných s hemofilií A (nedostatek faktoru VIII), hemofilií B (nedostatek faktoru IX), hemofilií C (nedostatek faktoru XI); u von Willebrandovy choroby (hereditární porucha tvorby vW faktoru), při léčbě Warfarinem a při konsumpční koagulopatii v rámci DIC.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Normální hodnoty jaterních testů
ALT
AST APTT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I;
AST: 0,05–0,72 µkat/l; APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normální hodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.
Do dekalcifikované plazmy je přidán tkáňový tromboplastin spolu s přebytkem vápenatých iontů. Tímto způsobem se aktivuje vnější a poté společná cesta. Měří se čas do vzniku prvního vlákna fibrinové sraženiny. Výsledky testu se obvykle uvádějí indexem INR (International Normalized Ratio – mezinárodní normalizovaný poměr), tedy poměrem naměřeného času pacienta a normální hodnoty kontrolní plazmy – INR test. Komerčně dodávané typy tkáňového tromboplastinu (tkáňového faktoru III) se mezi sebou liší. Proto se do rovnice pro výpočet INR přidává faktor účinnosti použitého tromboplastinu.
Fyziologické hodnoty
12–15 s
INR: 0,8–1,2 (80–120 %)
Výsledný čas závisí na koncentraci jednotlivých koagulačních faktorů zevního i společného systému. Při zvýšené srážlivosti krve je INR nižší, při prodloužené srážlivosti (například při léčbě antivitamínem K) se INR zvyšuje.
K prodloužení času dochází:
fyziologicky u novorozenců – nedostatek faktoru VII;
u terapie Warfarinem nebo jiných stavů s hypovitaminózou K;
při terapii heparinem i.v.;
u těžké poruchy jaterní proteosyntézy;
u konsumpční koagulopatie – DIC.
Krev je odebrána do zkumavky s EDTA nebo s citrátem. Tyto látky mají schopnost vázat na sebe kalcium (vytvořit s ním komplex) a zabránit tak okamžitému srážení krve. Krev je bez prodlev odeslána do laboratoře, kde je centrifugací oddělena frakce krvinek od dekalcifikované plazmy. Poté jsou provedeny požadované testy, například aPTT, PT = Quickův test, hladina fibrinogenu nebo D-dimerů.
V naší poradně s názvem ODBĚR KRVE NA QUICK 3 4 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Bažant.
Při léčbě PRADAXOU je stupnice Qika stejná jako při léčbě VARFARINEM,neboje rozdílná ???
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pradaxa obsahuje účinnou látku dabigatran, což je přímý inhibitor trombinu. Dabigatran patří mezi nová perorální přímá antikoagulancia jejichž hlavní výhodou je, že pokud se používají ve schválených indikacích a v doporučené dávce, nemusí se na rozdíl od Warfarinu jejich účinek během léčby kontrolovat laboratorními testy. Přesto je však za určitých okolností možné použít některé koagulačními testy. Test Quick se při léčbě Pradaxou nepoužívá. Může se použít test aPTT, což je takový lepší Quickův test (Aktivovaný Parciální Tromboplastinový časT). Test aPTT však ukazuje jen přibližný údaj o intenzitě antikoagulačního účinku dabigatranu. Test aPTT je snadno dostupný a je užitečný zejména k detekci předávkování dabigatranem. Je-li výsledek testu aPTT vyšší než 80 sekund znamená to zvýšené riziko
krvácení.
V případě potřeby by měly být provedeny citlivější kvantitativní testy, jako je kalibrovaný dilutovaný trombinový čas. Je-li u tohoto testu nalezena koncentrace dabigatranu v plazmě > 200 ng/ml (přibližně > 65 sekund) za 10–16 hodin od podání předchozí dávky 150 mg osobám s prevencí ischemického iktu při nevalvulární fibrilaci síní, nebo > 67 ng/ml za 24 hodin po jednodenní dávce 220 mg dabigatranu u nemocných, jimž je dabigatran podáván jako prevence tromboembolické nemoci po totální náhradě kyčelního nebo kolenního kloubu, je to opět spojeno se zvýšeným rizikem krvácení.
Posledním používaným testem je tzv. trombinový čas (TT), který je jinak používán k hodnocení účinku heparinu. Tento test se nehodí k informaci o míře účinku dabigatranu, ale sděluje pouze, zda pacient lék pravidelně užívá. V takovém případěje je hodnota TT zvýšena na více než 150 sekund. Pokud je dávka vynechána, tak hodnota TT dosahuje normy, což je 13 až 16 sekund. U Pradaxy je to tedy jen laboratorní test vhodný pouze pro kontrolu pacientovy pečlivosti s léčbou.
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.
Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).
Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.
APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40 s.
Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.
D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÉ ONKOMARKRY SLINIVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Zálešáková.
Mám zvýšené onkomarkry CA 19-9, bolesti nemám, na rakovinu slinivky zemřel otec.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hladina CA 19–9 v séru se vyskytuje především u pacientů nemocných s karcinomem pankreatu a dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho koncentrace pak dosahují až více než 100 násobku normálních hodnot. Nepíšete jakou hodnotu vám v laboratoři zjistili, ale někdy se stává, že hodnoty CA 19-9 zvyšuje i mírná cholestáza, která může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9 koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny nalézány u benigních (nezhoubných) a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9 obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.
Při vaší rodinné anamnéze je zvýšení hodnot onkomarkeru CA 19-9 rozhodně varovný signál a mělo by se provést důkladné vyšetření břicha prostřednictvím CT nebo magnetické rezonance.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.
Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.
U postižení jater bývají všechny 4 enzymy zvýšené. Důležité je dodržovat dietu, úplnou abstinenci alkoholu, dlouhodobý šetřící režim a užívat podpůrné preparáty. Tyto léky jsou bylinného původu a pomáhají regenerovat játra. Patří sem Lagosa nebo Esenciale forte.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nevyjel.
Dobrý den,
při kontrole u lékaře mi kromě jiného zjistili zvýšenou hodnotu CRP tj. 7,7
ale nic mi neřekli. Přesto bych chtěl vědět jestli tato zvýšená hodnota
je ještě akceptovatelná nebo je nutné požadovat antibiotika. Pravdou je,
že mi mírně bolí v krku a hlavně mi delší dobu bolí zub (asi dásno).
Děkuji za radu
Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hladiny mezi 3 mg / l až 10 mg / l jsou mírně zvýšené a obvykle jsou důsledkem chronických stavů, jako je cukrovka, hypertenze nebo faktory životního stylu, včetně kouření tabáku a sedavosti. Mírně zvýšené hladiny CRP mohou být také způsobeny revmatoidní nebo infekční artritidou, ke které dochází při infikování kloubu.
Zpozornět je třeba až u hodnot hladiny CRP nad 10 mg / l. To už jsou významně zvýšené hladiny CRP, ke kterým obvykle dochází u závažných infekcí, jako jsou bakteriální nebo plísňové infekce. U přibližně 80 procent případů s hodnotou hladiny CRP vyšší než 10 mg / l, je na vině infekce.
Příčinou (příčina) výskytu bílých krvinek v moči bývají zánětlivá onemocnění cest močových, prostaty, intersticiální nefritidy. Dále je lze pozorovat u malformací močopohlavního ústrojí, při urolitiáze, u nádorů močových cest a močového měchýře.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Zvýšená funkce štítné žlázy má charakteristické příznaky, které jsou úměrné funkci hormonů. Pokud dojde ke zvýšené tvorbě trijodthyroninu a tyroxinu, které zodpovídají za urychlení metabolických procesů, budou procesy probíhat ještě rychleji. Tuky se rychleji odbourávají, což se může projevit hubnutím (5 %), tvoří se více bílkovin a zároveň se zvyšuje tělesná teplota. Mezi typické příznaky patří hubnutí, zvýšené pocení, snadná unavitelnost, neklid, úzkost, průjmy, u žen i poruchy menstruačního cyklu. Dále se u zvýšené funkce štítné žlázy vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a může docházet ke vzniku srdečních arytmií. Množství příznaků a komplikací této choroby pochopitelně závisí na délce jejího trvání a působení zvýšeného množství hormonů (T3,T4) na tělesné tkáně.
Příčiny vzniku zvýšené funkce štítné žlázy se dělí na primární, kdy je chorobným procesem postižena přímo štítná žláza, a sekundární – při onemocnění hypofýzy, která řídí uvolňování hormonů štítné žlázy.
V naší poradně s názvem ALKOHOL A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaro.
Zdravim , mal som zvýšenú kyselinu močovej 440 jednotiek, nemal som žiadne zdravotné problému ,lekárka mi predpísala Milurit 300.Chcem sa spýtať ak berieme Milurit ráno môžem cez víkend večer k Tv dať dve tri poháre vína ? Alebo sa nesmie nič na tieto lieky ? Ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jakýkoliv alkohol zhoršuje dnu, která je následkem dlouhodobě zvýšené kyseliny močové. Takže, pokud to myslíte s léčbou dny vážně, a nechcete skončit s bolestmi kloubů, tak úplně vynechejte veškerý alkohol. Víno k televizi můžete popíjet, ale jen to bez alkoholu. Dnes se dá vybrat z mnoha druhů nealkoholických vín.
V časných stadiích těhotenství dochází k mírné odchylce od normy, nejedná se však o patologický ani nebezpečný stav. Během tohoto období tělo matky prochází zátěží, imunitní systém určuje embryo v děloze matky jako cizí těleso. Po nějaké době je proces rozpoznávání dokončen a počet bílých krvinek se dostává do standardních hodnot. Další možností výskytu leukocytů je, že jak roste plod, zvyšuje se tlak a zatížení na ledviny, což může způsobit leukocyturii. Zvýšené hladiny bílých krvinek v moči pak ukazují na zánětlivé procesy urogenitálního systému.
Při zánětlivých onemocněních, jako je cystitida, uretritida, pyelitida či nefritida, se rovněž objevuje v moči zvýšený obsah bílých krvinek.
Pokud se vyskytují bílkoviny v moči, může být příčinou i rakovina, a to přímo některé druhy rakoviny, jako je rakovina prostaty, močového měchýře nebo ledvin.
cirhózu jater (celková přestavba architektoniky jaterní tkáně, včetně cévního řečiště jater, s úbytkem funkční jaterní tkáně)
steatózu jater (ztukovatění jater)
nádory jater
zvýšené hodnoty GGT z mimojaterních příčin bývají při srdečním infarktu, selhání srdce, ledvin, onemocnění plic, cukrovce, zvýšené funkci štítné žlázy, zánětu či nádoru slinivky břišní
kouření, nadváha, snížení tělesné aktivity
působení některých léků (například fenobarbital, heparin, furosemid, fenytoin a jiné), které zvyšují hladinu GGT v krvi
