Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

WARFARIN

  

HODNOTY INR

  

DIETA

  

ALTERNATIVY

  
Téma

NORMÁLNÍ HODNOTY INR

Nízké hodnoty INR

Udržování terapeutického rozmezí INR může být těžkým oříškem. Důvodů pro kolísání INR může být celá řada, od špatné spolupráce pacienta (nepravidelné užívání léku, dieta) přes lékové interakce (včetně volně prodejných léků, které pacient užívá bez porady s lékařem), nevhodnou dietu (zejména nízký nebo nepravidelný příjem vitamínu K v potravě) a nestabilní klinický stav pacienta až po nevysvětlené příčiny. Základem vyrovnané léčby s dosažením co nejdelší doby s INR v terapeutickém rozmezí je prevence ovlivnitelného kolísání INR. Dojde-li k výkyvu INR mimo terapeutické rozmezí je nutno: a) zvážit všechny faktory, které mohly tento stav způsobit (dočasné nebo trvalé, ovlivnitelné nebo neovlivnitelné); b) častěji monitorovat INR do znovudosažení stability léčby; c) náležitě upravit dávkování.

Vzhledem ke komplexnosti možných vlivů na INR a individuální reakce u pacienta nelze stanovit žádná přesná doporučení, o kolik zvýšit nebo snížit dávku Warfarinu, jak často monitorovat INR nebo kdy očekávat opětnou stabilizaci léčby. Doporučení jsou rámcová a konkrétní opatření se odvíjí od dobré znalosti stavu a rizikovosti pacienta, znalostí a zkušeností lékaře. Výhodou je možnost častého monitoringu pacienta v terénu pomocí ambulantního monitorování INR v ordinaci. Omezení frekvence vykazování kódu vyšetření (01443) na maximálně 8 výkonů za 3 měsíce je však nešťastně stanoveno. Vyšetřuje-li se INR podle doporučení pravidelně po 4 týdnech, zbývá na případné rozkolísání stavu jenom 5 vyšetření na čtvrtletí, což zejména u starých polymorbidních pacientů nemusí zdaleka stačit.

Vysoké INR řešení stavů s INR nad terapeutickou hranicí se řídí nejen podle stupně zvýšení, ale i podle přítomnosti či rizika krvácení.

Nízké INR představuje krátkodobé riziko trombózy. Pokles INR pod terapeutické rozmezí není obvykle nutné – kromě speciálních situací – řešit současným podáváním nízkomolekulárního heparinu.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.

Normální hodnoty jaterních testů

ALT
AST
APTT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Normální hodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I;
AST: 0,05–0,72 µkat/l;
APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normální hodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jaterní testy

INR hodnoty

INR (z anglického International Normalised Ratio – mezinárodní normalizovaný poměr) je laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času. Na počátku 80. let doporučila WHO používat pro výsledek vyšetření protrombinového času (Quick) v podobě INR, namísto vyjadřování v procentech.

INR se vypočítá z naměřeného koagulačního času pacienta srovnáním s hodnotou koagulace normální krevní plazmy. Pro výpočet je potřebná hodnota ISI použitého tromboplastinu. Tímto přepočtem se kompenzuje odlišná citlivost různých tromboplastinů na trhu.

Výpočet:

  • INR = (tP/tN) ISI
  • tP – čas srážení krve pacienta
  • tN – čas srážení normální plazmy
  • ISI – ISI použitého tromboplastinu

Hodnoty INR umožňují porovnání výsledků protrombinového času mezi laboratořemi při použití odlišných tromboplastinů nezávisle na použitém přístroji. Hodnota INR představuje násobek prodloužení koagulačního času (hodnota INR 2,0 je při dvojnásobném prodloužení času srážení). U osob s normálním srážením krve je hodnota INR 0,8–1,2. Pacienti, kteří užívají antikoagulační léčbu, mají hodnoty většinou mezi 2,0–3,0. Hodnoty INR nad 4,0 obecně znamenají předávkování kumariny.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Výsledky INR vyšetření

U odebrané krve se hodnotí její srážlivá schopnost pomocí Quickova testu neboli testu INR. Jeho hodnota, velmi zjednodušeně řečeno, udává, kolikrát déle trvá, než se krev dotyčného člověka srazí oproti normálu:

  • INR 1 je norma – krev se při testu sráží za normální dobu;
  • INR 2 znamená, že krev se srazí za 2x delší dobu, než je norma;
  • INR 3 znamená 3x delší dobu atd.;
  • INR 4 a více rozhodně nejsou normální hodnoty, pokud bylo INR 5, znamená to, že se krev srážela 5x pomaleji, než je obvyklé.

Pro lékařské účely se INR udržuje na hodnotách 2–3. Při menším INR se dávka léku zvýší a naopak. Vyšetření INR může ukázat i předávkování.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem CHEMICKÝ ROZBOR MOČE NORMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Berta.

prosím o zaslání chemického rozboru moče,normy a jednotlivé hodnoty-tabulky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Posílám obrázek kde jsou vidět normální hodnoty v moči.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Chemický rozbor moče normy

Vyšetření INR

Do dekalcifikované plazmy je přidán tkáňový tromboplastin spolu s přebytkem vápenatých iontů. Tímto způsobem se aktivuje vnější a poté společná cesta. Měří se čas do vzniku prvního vlákna fibrinové sraženiny. Výsledky testu se obvykle uvádějí indexem INR (International Normalized Ratio – mezinárodní normalizovaný poměr), tedy poměrem naměřeného času pacienta a normální hodnoty kontrolní plazmy – INR test. Komerčně dodávané typy tkáňového tromboplastinu (tkáňového faktoru III) se mezi sebou liší. Proto se do rovnice pro výpočet INR přidává faktor účinnosti použitého tromboplastinu.

Fyziologické hodnoty

  • 12–15 s
  • INR: 0,8–1,2 (80–120 %)

Výsledný čas závisí na koncentraci jednotlivých koagulačních faktorů zevního i společného systému. Při zvýšené srážlivosti krve je INR nižší, při prodloužené srážlivosti (například při léčbě antivitamínem K) se INR zvyšuje.

K prodloužení času dochází:

  • fyziologicky u novorozenců – nedostatek faktoru VII;
  • u terapie Warfarinem nebo jiných stavů s hypovitaminózou K;
  • při terapii heparinem i.v.;
  • u těžké poruchy jaterní proteosyntézy;
  • u konsumpční koagulopatie – DIC.

Krev je odebrána do zkumavky s EDTA nebo s citrátem. Tyto látky mají schopnost vázat na sebe kalcium (vytvořit s ním komplex) a zabránit tak okamžitému srážení krve. Krev je bez prodlev odeslána do laboratoře, kde je centrifugací oddělena frakce krvinek od dekalcifikované plazmy. Poté jsou provedeny požadované testy, například aPTT, PT = Quickův test, hladina fibrinogenu nebo D-dimerů.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.

Dobrý den, jsem na mateřské dovolené, vyučená kadeřnice.Většinou při každém stříhání mám problémy s brněním prstů pravé ruky. Prostředníček, ukazováček či prsteníček. Byla jsem na vyšetření u neurologa, pan doktor mi napsal normální hodnoty latencí. Můžete mi prosím poradit co je příčinou a jak ji lze léčit? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Příčina brnění prstů při stříhání nemusí být nutně jen v karpálu, ale může souviset s útiskem nervů mezi obratlema na přechodu krční a hrudní páteře. Potvrdil by to fakt, že těhotenstvím se to zhoršilo. Zhoršilo se to? Příčinou bývá vadné držení těla ve stoje a často predpažené ruce při stříhání. S odstraněním pomůže zkušený fyzioterapeut, který oblast identifikuje, napraví a pomůže odstranit vady při stání. Také je možné, že budete muset změnit svou profesi.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Syndrom karpálního tunelu

Optimální hodnota INR při léčbě Warfarinem

Titrace dávky probíhá dle výsledků INR (International Normalized Ratio). U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální terapeutická hodnota je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém. Při léčbě Warfarinem je třeba si dát pozor na faktory ovlivňující odpověď na Warfarin, jako je příjem vitamínu K v potravě a užívání některých léků, především nesteroidních antirevmatik, která efekt Warfarinu zvyšují. Lékař by měl také kontrolovat adherenci k léčbě. Co se týká diety, pacient by měl mít poměrně vyrovnaný příjem vitamínu K, aby nedocházelo k velkým výkyvům. Vyšší přívod jeden den by měl být kompenzován nižším přísunem v den další. Respektují se přitom dietní zvyklosti nemocného. Dále si musíme uvědomit, že vitamín K je i v mase a velmi záleží na tom, zda bylo zvíře, z něhož maso pochází, krmeno zelenou stravou nebo granulemi. V létě mají zvířata v mase několikanásobně více vitamínu K než v zimě. Proto nepřekvapí, že někteří nemocní budou v létě potřebovat dávku Warfarinu snížit. Výhodou Warfarinu je, že se na rozdíl od NOAC antikoagulační efekt rutinně sleduje a dávka upravuje. Hodnoty INR nižší než 2 signalizují zvýšené riziko tromboembolie, hodnoty INR vyšší než 4 představují zvýšené riziko krvácení. Kontrola terapie Warfarinem by se měla považovat za přednost, protože je jistota, že je pacient dobře léčen. Účinná léčba Warfarinem tedy spočívá v nalezení rovnováhy mezi rizikem krvácení a trombózou.

Zdroj: Krevní kvik hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.

je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepová frekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Správný tlak krve

Hodnoty

Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.

U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.

Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.

Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.

Zdroj: Hodnoty cukru v krvi

Diskuze

V diskuzi UREA 10 2 AŽ 10,8 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Plná.

Nikdy jsem neměla takové hodnoty,ale že mě nebylo poslední dobou dobře,jsem šla k
lékaři.Myslela jsem,že je to od štítné žlázy s kterou se léčím,ale náhodou jsem se podívala na výsledky.
Proto prosím o sdělení jaké jsou vlastně normální výsledky urei anebo zvýšené.

Děkuji Vám.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Urea 10 2 až 10,8

Věk – hodnoty ideálního krevního tlaku

Pokud jste si pořídili kvalitní přístroj pro domácí měření, může se vám stát, že to, co si doma naměříte, nebude ani za mák odpovídat hodnotám, které vám lékař nebo sestra naměří v ordinaci. Možná totiž mezi vaše stresory, které jste si zapsali po přečtení první kapitoly, patří i návštěva lékaře! Ani o tom nemusíte vědět, tělo na stres reaguje, jak jsme již řekli, podvědomě. A zvýší se přitom krevní tlak. Ale doma, za klidových podmínek, když tu bíle oděnou osobu nevidíte, máte tlak normální. To je ostatně docela dobrý důvod k vyšetření monitorovacím přístrojem. Říká se tomu syndrom bílého pláště (a je to opravdu oficiální vědecký termín).

Pokud vám někdo řekl, že máte vysoký tlak, nebo se kvůli tomu léčíte, pak můžete mít:

Syndrom bílého pláště

To ale odhalíte jen tehdy, pokud si krevní tlak budete měřit i doma (nejen v ordinaci), nebo vám lékař nasadí monitorovací přístroj. Pak se může ukázat, že v ordinaci máte tlak vysoký, ale doma normální. Zastánci tohoto názoru říkají, že tento typ hypertenze není třeba léčit, jen sledovat. Odpůrci si myslí, že riziková je, poněvadž takový člověk může reagovat vzestupem tlaku nejen na přítomnost lékaře, ale i na jiné, v normálním životě běžné situace, a to již zanedbat nejde, a proto se má léčit jako „normální“ hypertenze. Pravda bude asi někde uprostřed. Osoby se syndromem bílého pláště zatím sice nebyly podrobeny nijak rozsáhlému zkoumání, avšak dostupné výsledky nasvědčují tomu, že jejich riziko je někde mezi hypertoniky a lidmi s normálním tlakem.

Systolicko-diastolickou hypertenzi

V tomto případě máte trvale zvýšený jak horní, tak i spodní tlak (doma i v ordinaci). Jste-li ve středním věku, máte pravděpodobně tento úplně běžný typ hypertenze. Pokud se vám a vašemu lékaři podaří dostat krevní tlak do normálního rozmezí, můžete být v klidu; vaše cévní riziko se také sníží.

Izolovanou systolickou hypertenzi

Máte zvýšený horní tlak, zatímco ten spodní je normální. Tímto typem hypertenze trpí především lidé vyššího věku, protože se zde nejvíce uplatňuje efekt snížení poddajnosti cév při jejich stárnutí. U izolované systolické hypertenze je kromě systolického zvýšen i pulzní tlak. Donedávna se myslelo, že je „jen“ průvodním jevem stárnutí, ale dnes tento typ hypertenze představuje velké riziko. Proto je třeba zavést příslušnou léčbu!

Izolovanou diastolickou hypertenzi

Jde o velmi ojedinělý stav, kdy je možné mít i normální systolický a zvýšený diastolický tlak. I zde hrozí vyšší riziko, takže léčba bude potřebná.

Maskovanou hypertenzi

Jde o opačnou situaci, než je syndrom bílého pláště. Máte normální tlak, když vám jej změří lékař, ale při domácím měření je zvýšený. O tomto typu hypertenze se toho moc neví. Lékař si bude myslet, že takový člověk má tlak normální (a on ho v ordinaci normální také má!), a postižený nemá sebemenší důvod, proč by si pořizoval nebo půjčoval měřicí přístroj, takže žije v nevědomosti. Takoví lidé nepochybně existují, ale není snadné na ně přijít.

A navíc: V noci by měl u každého typu hypertenze i u osob bez ní klesat krevní tlak, tento jev se nazývá dipping, a pokud krevní tlak neklesá dostatečně, pak se mluví o non-dippingu. Dá se na to přijít při použití monitorovacího přístroje. Osoby s non-dippingem mají také o něco vyšší riziko.

Zdroj: Stanovení krevního tlaku podle věku

Diskuze

V diskuzi JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.

dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaterní testy, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.

děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Jaterní testy - normální hodnoty

Hodnoty – tabulka

Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.

Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.

Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:

  • Pravidelně cvičte.
  • Omezte pití alkoholu a nekuřte.
  • Nestresujte se.
  • Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
  • Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.

Celkový cholesterol

  • Norma je pod 5,16.
  • Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
  • Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.

HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.

Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.

LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.

Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.

Zdroj: Hodnoty cholesterolu

Diskuze

V diskuzi KREATININ LABORATORNÍ HODNOTY 420 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Bláha.

Stále u mě dochází ke zvyšujícím hodnotám kreatininu,lékař mě hrozí dialýzou.Je možné jiné řešení?Jak je možno tyto hodnoty snížit?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kodl.

Jak pozoruji, tady nikdo nic kloudného neví ani neporadí ...

Zdroj: diskuze Kreatinin laboratorní hodnoty 420

Jak si vysvětlit naměřené hodnoty

Hodnota 9 

Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.

Hladina cukru v krvi 15 

Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.

Hodnoty nad 20 

Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.

Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.

Hodnoty při cukrovce – tabulka

Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží.
U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Správné hodnoty ředění krve

Norma CRP

Laboratoře mají své stupnice (tabulka) pro stanovení hodnoty CRP u dospělých, a to normálních a abnormálních hodnot. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální hodnoty. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají), a když vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr).

V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:

  • Je-li koncentrace hs-CRP v krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění.
  • Pohybuje-li se koncentrace hs-CRP v krvi v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
  • Je-li koncentrace hs-CRP v krvi vyšší než 3 mg/litr, hrozí u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační.

Zdroj: CRP v krvi a jeho hodnoty

Poradna

V naší poradně s názvem SEDIMENTACE U DCERY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, dcera (rok nar. 2006) má FW za 1hod 3 mm a FW za 2 hod 12 mm. V nálezu je uvedeno jako referenční mez 7-12 a 14-28. Jak si tyto její nízké hodnoty vysvětlit? Dcera je neustále unavená, je jí zima, padají jí vlasy, dělají modřiny, pořádně nic nejí, aby nepřibrala. U ostatních hodnot je uvedeno (-*-) , jen u Leukocytů je to (*--). Lékařka tvrdí, že je dcera zdravá a v pořádku. To, že pořádně nejí je prý dáno věkem a je to běžné. Mě však nepřijde normální, aby byla pořád unavená a byla jí pořád zima. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Problémy vaší dcery budou mít příčinu v nedostatečné stravě. Zřejmě trpí anemií. Zkuste koupit železo jako doplněk stravy a měsíc jí ho podávejte.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Sedimentace

ALT – alaninaminotranferáza

Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.

Normální hodnota

Děti a dospělí: 5–13 U/I.

Co znamená vysoká hodnota

Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.

Co znamená nízká hodnota

Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.

Zdroj: Jaterní testy - normální hodnoty

LD – laktádehydrogenáza

Laktátdehydrogenáza (LD) je cytoplazmatický enzym, který se vyskytuje ve všech buňkách těla. Stanovení aktivity celkové LD není proto příliš specifické pro určité onemocnění. Rozlišuje se 5 variant tohoto enzymu, které mají stejnou funkci, jen se nacházejí v různých tkáních organismu. LD1 se vyskytuje v červených krvinkách, srdci a ledvinách, nejvíce LD5 je v játrech a některých vláknech kosterní svaloviny. Izoenzymy LD3 a LD4 se vyskytují v bílých krvinkách. Na základě těchto pěti typů lze posoudit, která tkáň je poškozená.

Normální hodnota

  • 0 až 2 měsíce: do 21,0 kat/l
  • 2 měsíce až 1 rok: do 11,8 kat/l
  • 1 rok až 15 let: do 8,4 kat/l
  • nad 15 let: do 7,5 kat/l

Co znamená vysoká hodnota

Vysoká hodnota signalizuje:

  • onemocnění myokardu (charakteristické izoenzymy: LD1 a LD2) – akutní infarkt myokardu
  • intoxikaci organickými rozpouštědly – aktivita může být zvýšena až 100krát
  • akutní selhání jater – aktivita 10–20krát vyšší
  • metastáze do jater – 5krát zvýšená aktivita, u primárního hepatomu zvýšení nebývá
  • hepatitidu při infekční mononukleóze – přibližně 5krát zvýšená aktivita
  • akutní virovou hepatitidu – hodnoty 2–3krát zvýšené
  • cirhózu, obstrukční ikterus – hodnoty normální až 2krát zvýšené
  • hemolytické anémie, megaloblastické anémie (aktivita zvýšena 10x i vícekrát, opačný poměr LD1/LD2)
  • hematologickou malignitu (akutní leukémie) a jiné tumory – nespecifický indikátor, výše hladiny koreluje s objemem nádoru
  • šok – zvýšení všech izoenzymů
  • onemocnění svalů
  • infarkt plic – aktivita zvýšena 2–4krát, LD stoupá už v prvních 24 hodinách
  • onemocnění ledvin – tubulární nekrózu, pyelonefritidu, infarkt ledviny – zvýšení 2x i vícekrát

Co znamená nízká hodnota

Nízké hodnoty nejsou časté a nebývají sledovány.

Zdroj: Jaterní testy - normální hodnoty

Hodnoty glykemie

Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.

Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.

Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.

Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.

Hodnoty glykemie u zdravého člověka

Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:

  • náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
  • glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.

Hodnoty glykemie u diabetika

U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.

Zdroj: Doporučená hladina cukru v krvi

Závislost GGT na alkoholu

GGT je výrazně zvýšené u alkoholiků, u nichž se jeho stanovení používá ke kontrole léčby. Při opětovné konzumaci se totiž výrazně zvýší. I malé množství alkoholu vypité v rozmezí 24 hodin do odběru krve může dočasně zvýšit hodnoty GGT. Pokud k tomu dojde, je třeba, aby si lékař ověřil opakováním vyšetření z nového odběru krve, že je vše v normě.

Hodnoty GGT se mohou snižovat po jídle, proto se doporučuje, aby se odběr krve prováděl nejméně 8 hodin po jídle (nalačno).

Zvyšovat hodnoty GGT může také kouření.

Hodnoty u mužů jsou většinou o něco vyšší než u žen. Se vzrůstajícím věkem se hodnoty GGT u žen zvyšují.

Lidé afrického původu mají přibližně dvakrát vyšší hodnoty GGT než Evropané.

Zdroj: Co znamená vysoké GGT

Hodnoty cukru po jídle

Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.

Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Zdroj: Cukrovka - naměřené hodnoty

Co říká CRP o našem zdraví

Stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v krvi se provádí za účelem zjištění, zda v těle neprobíhá zánět. To znamená, že tento test dokáže odhalit, zda nemáte v těle zánět, ale nedokáže zjistit, kde přesně případný zánět je.

Lékař provádí test na C-reaktivní protein z následujících důvodů:

  • Aby zjistil, zda v těle není bakteriální infekce. Na základě výsledku testu pak může předepsat antibiotika. Toto je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy dochází k nadměrnému užívání antibiotik a bakterie se pak stávají rezistentní (nereagují na ně), což vede k obtížnějšímu léčení infekcí i s využitím moderních nebo takzvaných záložních antibiotik (to jsou antibiotika, která mají k dispozici zdravotnická zařízení pouze pro účely léčby nezvladatelných infekcí na rezistentní kmeny bakterií).
  • Aby ověřil, zda stávající léčba na onemocnění zabírá.
  • Aby zjistil, zda nedošlo k opětovnému propuknutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění (například vaskulitidy – zánětu cév).

Pokud je hladina CRP zvýšená, probíhá někde v těle zánět. Může se však stát, že budete mít v těle zánět, a přesto bude hladina CRP normální. To se z neznámých důvodů stává u osob trpících revmatoidní artritidou nebo lupusem.

Existuje také takzvaný hs-CRP test (stanovení hladiny C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí), který se používá u pacientů ke stanovení rizika srdečních onemocnění. Řada lékařů považuje vysokou hladinu CRP v krvi za stav, kdy pro daného pacienta existuje zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění. Nicméně není dosud známo, zda zvýšená hladina CRP je sama o sobě příznakem kardiovaskulárního onemocnění nebo zda jen hraje roli při jeho pozdějším vzniku.

Platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální. Pokud jsou hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/l, jedná se o virovou infekci, na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají. V případě, že vyjde hodnota CRP nad 30 mg/l, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci, někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/l jsou neurčité a že o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/l.

V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:

  • je-li koncentrace hs-CRP ve vaší krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění;
  • jestliže se koncentrace hs-CRP ve vaší krvi pohybuje v rozmezí 1 až 3 mg/l, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění;
  • je-li koncentrace hs-CRP ve vaší krvi vyšší než 3 mg/l, je u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi se liší, uvedené parametry jsou orientační, takže se vždy poraďte s lékařem, který vám vaše výsledky bude schopen vysvětlit.

Zdroj: Hodnoty CRP a rakovina

Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


Warfarin-dieta

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP