Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

WARFARIN

  

HODNOTY INR

  

DIETA

  

ALTERNATIVY

  
Téma

TROMBÓZA JÍDELNÍČEK

Vitamin K (vitamín K) je skupina lipofilních a hydrofobních vitaminů potřebných pro syntézu bílkovin, které umožňují dostatečnou úroveň srážení krve (koagulace). Potřeba vitaminu K, tedy množství, které je nezbytné k prevenci nedostatku v normálních podmínkách, je1 μg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Při hmotnosti 60 kg potřebuje tedy osoba 60 μg vitaminu K denně. Typická výživa obsahuje 300 až 500 μg vitaminu K denně.

Zdroj: Jídelníček na týden

Poradna

V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

Chtěla bych se optat jak je dlouho člověk s trombózou žilní doma kdy se můžu vrátit do práce jsem tet měsíc doma beru prášky na ředění krve blbě semi stoupá na nohu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Trombóza je vážné onemocnění a délka léčby je u každého člověka individuální. Nejpřesnější odpověď můžete získat od svého ošetřujícího lékaře, který zná váš zdravotní stav. Zavolejte mu a nebo se ho zeptejte při příští kontrole.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Trombóza dolních končetin

Hluboká žilní trombóza

Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.

Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.

Příznaky

Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.

Jak postupovat

Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.

Léčba

V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Doplňkovými léky jsou klasické léky na nemoci žil, jako jsou Glyvenol, Detralex, Anavenol, Cyclo 3 fort a podobně.

Nezbytnou a velmi důležitou součástí terapie je bandáž dolní končetiny. Používají se k ní pružná obinadla nebo kompresní punčochy. Důsledná bandáž usnadňuje návrat žilní krve k srdci, brání stagnaci krve, čímž urychluje obnovení průchodnosti žíly a brání rozvoji posttrombotického syndromu. V závislosti na lokalizaci trombózy je volena výška komprese, která musí být vždy 10 až 20 cm nad trombózou. Pokud tedy máte trombózu ve stehenní žíle, musíte si nohu bandážovat až do třísla. Když totiž bandáž sahá pouze do místa trombózy nebo i pod ní, dochází ke stagnaci krve, která podporuje obnovení trombózy. Ideální je dolní končetiny bandážovat trvale i po ukončení antikoagulační léčby, zvláště pokud u vás vznikl posttrombotický syndrom a končetiny vám pravidelně otékají.

Délka léčby je závislá na rozsahu sraženiny. Klid na lůžku se doporučuje pouze prvních 24 hodin a než se nasadí antikoagulační léčba, aby se snížilo riziko, že se sraženina utrhne a způsobí plicní embolii. Dále je vhodná nenáročná chůze s postupným obnovením běžného denního režimu. Také se doporučuje omezení dlouhého stání a sezení. Při delším sezení si nohy podkládejte. Pijte dostatek tekutin.

Antikoagulační léčba

Antikoagulační léčba slouží k ředění krve, které brání obnovení vzniku trombózy. Organismus má pak vlastní mechanismy vedoucí k rozpuštění sraženiny. Nejprve se k ředění krve používají nízkomolekulární hepariny, například Clexane, Zibor nebo Fraxiparine, které se aplikují subkutánně do kožní řasy nejlépe na břiše jednou nebo dvakrát denně. Je nutné je píchat ve stejnou denní dobu, aby byla krev neustále zředěná. Současně nebo od druhého dne léčby se pak podávají takzvaná perorální antikoagulancia, tablety na ředění krve. Nejčastěji se používá Warfarin nebo Lawarin. Úskalím tohoto léku je, že se musí nastavit určitá hladina, aby optimálně fungoval, a ta se pak musí pravidelně kontrolovat. Navíc je tato hladina individuální u každého člověka. To znamená, že někomu stačí jedna tableta denně, jiný musí brát jeden a půl tablety. Stupeň naředění krve se kontroluje krevními odběry (INR). Ideální je udržovat hladinu INR mezi 2,0–3,0. Jakmile je alespoň dva dny účinná hladina INR, je možné nízkomolekulární heparin vysadit. Dále se užívají pouze tablety. Jestliže je INR vyšší než 3,0, krev je hodně naředěná a stoupá riziko nežádoucích krvácivých komplikací. Působení Warfarinu také ovlivňují některé léky – nesteroidní analgetika proti bolesti jako Ibuprofen, Ibalgin, Veral, Diclofenak, Acylpyrin – proto se nesmí používat. Rovněž některé potraviny mohou ovlivnit hladinu INR, zvláště pak zelí, kapusta, papriky a mnoho dalších. Dříve se tedy při užívání Warfarinu dodržovala přísná dieta, dnes se doporučuje jíst pravidelně určité množství zeleniny, na které je člověk zvyklý, a vyhýbat se nějakým excesům. Podle toho se následně nastaví potřebná dávka Warfarinu.

Do léčebné praxe se zavadí nové antikoagulační léky Pradaxa nebo Xarelto, které fungují na jiném principu než Warfarin. Užívají se 1–2x denně. Při jejich užívání není nutné kontrolovat INR, nemusí se aplikovat nízkomolekulární heparin, než nastoupí účinek, a mají nižší riziko krvácivých komplikací. Jejich nevýhodou jsou určitá kritéria k tomu, aby je mohl lékař nasadit, a dále doplatky.

Délka podávání antikoagulační léčby závisí na příčině trombózy, zda faktor vzniku již pominul, nebo ještě působí. Obvyklá léčba trvá 6–12 měsíců. Minimální doba antikoagulace u sekundární trombózy způsobené imobilizací například po operaci či při sádrové fixaci končetiny je 3 měsíce. Pokud je příčina neznámá, jedná se o takzvanou idiopatickou trombózu, která vyžaduje 6–12měsíční antikoagulaci. Léčba se prodlužuje u opakovaných trombóz, při onkologické léčbě nebo u komplikací v podobě plicní embolie. Osoby s vrozenou trombofilií bývají antikoagulovány alespoň 12 měsíců, někdy i trvale. Trvalou antikoagulaci rovněž vyžadují osoby s opakovanými flebotrombózami či plicními emboliemi.

Lokální trombolýza

Lokální trombolytická léčba spočívá v aplikaci látky rozpouštějící sraženinu přímo do místa vzniku cestou podkolenní žíly. Nejčastěji podávanou účinnou látkou je altepláza. Ta dokáže oproti konzervativní antikoagulační léčbě trombus účinněji rozpustit, ale léčba je rizikovější kvůli četným krvácivým komplikacím. Lokální trombolýza je určena pro rozsáhlé trombózy pánevních nebo podklíčkových žil mladších pacientů.

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba je vyhrazena pro nemocné s rozsáhlou čerstvou trombózou, jestliže je kontraindikována lokální trombolýza nebo antikoagulační léčba. Krevní sraženina se odstraňuje pomocí speciálního katetru.

Kavální filtry

Kavální filtry jsou kovové struktury, které se dočasně nebo trvale umísťují do dolní duté žíly, kde představují mechanickou překážku pro průnik sraženiny do plic. Uplatňují se při vysokém riziku plicní embolie, když není možno podávat antikoagulační léčbu.

Po odléčení akutního stavu je nutné se chránit před rizikovými faktory, pokud to lze. To znamená vyhýbat se dlouhému stání, pravidelně cvičit s dolními končetinami a posilovat tak svalovou pumpu umožňující tok krve, při předepisování antikoncepce by pacientka měla lékaři oznámit jakýkoliv výskyt trombóz v rodině, po větších operacích se stahují nohy pacientů bandážemi a provádí se rehabilitace. Prevenci lze v některých situacích provádět i dlouhodobým podáváním určitých léků proti srážení krve.

Zdroj: Trombóza dolních končetin

Diskuze

V diskuzi TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav skopal.

dobry den,prosim o radu jedeme na termalni koupaliste mohu mohu do vody,ktera ma 34st.a treba to stridat a jak dlouho mohu setrvat dekuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš.

Dobrý den,
trombóza je zjednodušeně hustá krev který nemůže protékat. Já tento problém řeším laserovými hodinkami které dávají krev do normálního stavu.
AR

Zdroj: diskuze Trombóza dolních končetin příznaky

Příznaky trombózy

Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.

Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.

Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.

Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.

Zdroj: Embolie dolních končetin

Diskuze

V diskuzi TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav skopal.

dobry den,prosim o radu jedeme na termalni koupaliste mohu mohu do vody,ktera ma 34st.a treba to stridat a jak dlouho mohu setrvat dekuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel.

Dobrý den, prosím o radu jedeme na termální koupaliště mohu do vody, která má 34st.a třeba to střídat a jak dlouho mohu setrvat.
Děkuji.

Zdroj: diskuze Trombóza dolních končetin příznaky

Jak se pozná trombóza v noze

Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.

Zdroj: Trombóza dolních končetin

Poradna

V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Lék na svědění kůže

Trombóza a sport

Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.

Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.

Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).

Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.

Zdroj: Trombóza dolních končetin

Trombóza po operaci

U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:

  • po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
  • po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
  • upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
  • kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.

Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.

Zdroj: Trombóza dolních končetin

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Dušková.

Dobrý den,

prosím o zaslání celého jídelníčku na 28 dní. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Celý jídelníček na 28 dní od Mačingové je k dispozici tady www.prozdravi.cz/zhu…

Zdroj: diskuze Jídelníček

Co je to trombóza

Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.

Ke vzniku trombózy dochází kvůli jedné příčině nebo kombinací faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias:

  • poškození stěny cévy – způsobeno například zánětem, aterosklerózou, imunokomplexy;
  • turbulentní proudění, nebo naopak zpomalený průtok krve – venostáza, zúžení a nedomykavosti srdečních chlopní, dlouhé sezení a stání, nedostatečný pohyb, dehydratace, těhotenství;
  • trombofilní stavy – narušení rovnováhy pro/protisrážlivých faktorů, perorální antikoncepce.

K profylaxi se používá hlavně antikoagulační léčba.

Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku (trombembolus) a způsobit tak embolii.

Tromby se velmi často vyskytují spolu s aterosklerózou a zhoršují prognózu nemocného. Běžnými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jí podobné poruchy koagulačního systému a poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, kouření, křečové žíly. Pacient může být v ohrožení života.

Zdroj: Embolie dolních končetin

Diskuze

V diskuzi ČISTÍCÍ DIETA NA 7 DNÍ-JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Vyskočilová.

prosím o podrobný jídelníček na 7 dní

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.

Čistící dieta na 7 dní.

Zdroj: diskuze Čistící dieta na 7 dní-jídelníček

Výron v kotníku a trombóza

Trombóza může nastat jako komplikace při přetržení či silném natržení vazu, kdy je nutná i sádrová fixace. Tento stav vždy patří do rukou lékaře. Délka doby léčení je individuální, pokud jde o kombinaci podvrtnutého kotníku a trombózy, je samozřejmě prodloužená.

Zdroj: Výron v kotníku

Diskuze

V diskuzi ČISTÍCÍ DIETA NA 7 DNÍ-JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Vyskočilová.

prosím o podrobný jídelníček na 7 dní

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Bendová.

Potřebuji naléhavě a ihned jídelníček na týden

Zdroj: diskuze Čistící dieta na 7 dní-jídelníček

Příznaky

Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.

Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.

Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.

Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.

Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.

Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.

Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.

Zdroj: Ucpané žíly na nohách

Diskuze

V diskuzi JÍDELNÍČEK PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša D..

Dobrý den, manželovi zjistili cukrovku, jak má nyní po záchytu postupovat, aby zamezil případným pozdějším komplikacím?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Kde je možné sehnat jídelníček pro diabetiky? Děkuji

Zdroj: diskuze Jídelníček pro diabetiky

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.

Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.

Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.

Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.

Zdroj: Příznaky ucpávání cév na nohou

Diskuze

V diskuzi MAČINGOVÁ 28 DNÍ JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomira.

prosím o zaslání " mančingová dieta jídelníček".
děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

Dobrý den, mohla bych poprosit o zaslání jídelníčku. Moc děkuji.

Zdroj: diskuze Mačingová 28 dní jídelníček

Dieta při trombóze

Při zahájení protisrážlivé léčby by měl být pacient vybaven průkazkou, do níž jsou pravidelně zaznamenávány aktuální hodnoty krevní srážlivosti a příslušná dávka Warfarinu. Tuto průkazku by měl pacient neustále nosit u sebe pro případ nenadálého úrazu či autohavárie, kdy je údaj o užívání Warfarinu pro ošetřující personál velmi důležitý.

Účinnost Warfarinu v lidském organismu je ovlivněna mnoha vnějšími faktory, které mohou působit na jeho metabolismus. Zejména se jedná o různé potraviny, které obsahují větší množství vitamínu K (listová a košťálová zelenina, rajčata a podobně) a mohou účinnost Warfarinu snižovat. Naopak alkohol nebo některé ovocné šťávy (například grapefruitový džus) mohou jeho účinnost zvyšovat. Proto by měl být pacient při zahájení léčby svým ošetřujícím lékařem poučen a měl by obdržet letáček se seznamem vhodných a nevhodných potravin.

Co se týče konzumace uvedené zeleniny, není absolutním tabu, jak se většina pacientů mylně obává. Pokud se užívá v malém množství (například 1 rajče či list salátu jako ozdoba na talíři), je její vliv na účinek Warfarinu zanedbatelný. Není však vhodné konzumovat tuto zeleninu ve větším množství, například plné mísy zeleninových salátů. Strava by měla být vyvážená a bez větších výkyvů, co se týče jejího složení. Taktéž malá sklenka lehkého piva či 1 dl vína po jídle nemá na Warfarin prakticky žádný vliv, ale větší množství již ano.

Na Warfarin v organismu mohou mít vliv i některé současně užívané léky. Skladbu léků při protisrážlivé léčbě by měl ošetřující lékař pečlivě zvážit. Rozhodně by si neměl pacient sám, například při nachlazení, nasazovat volně prodejné léky (kromě Paralenu, který nemá na hladinu Warfarinu vliv), ale měl by se vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Pacient užívající Warfarin by se měl vyhýbat delšímu pobytu na slunečním světle, měl by dostatečně pít a vyhýbat se činnostem, při kterých může dojít k otevřenému poranění, popřípadě ke zhmoždění měkkých tkání (u mužů například kopaná).

Při známkách častějšího slizničního krvácení (z nosu či z dásní při čištění zubů) nebo při větší tvorbě modřin je nutné ihned navštívit svého ošetřujícího lékaře, který provede odběr na krevní srážlivost a upraví léčbu. Při větším krvácení je potřeba ihned vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici.

Warfarin nelze užívat v těhotenství, proto pokud náhodou dojde k neplánovanému otěhotnění, je potřeba ihned navštívit ošetřujícího lékaře a ten převede pacientku na podkožní aplikaci nízkomolekulárního heparinu, která je v těhotenství jediná možná.

Zdroj: Trombóza dolních končetin

Léčba

Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může dojít ke vzniku plicní embolie (situace, kdy se krevní sraženina uvolnila ze svého původního místa a zasekla se v jedné z plic). Při léčbě se používají léky, kterým se říká antikoagulancia (léky proti srážení krve).

Antikoagulancia brání dalšímu zvětšování krevní sraženiny (odborně narůstání trombu). Současně také pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii. Přestože se léčiva ovlivňující srážlivost krve často označují jako „léky na ředění krve“, neředí krev v pravém slova smyslu, ale ovlivňují chemické látky obsažené v krvi a brání tomu, aby se krevní sraženiny tvořily tak snadno.

K léčbě hluboké žilní trombózy se používají dva různé druhy antikoagulačních léčiv, a to konkrétně heparin a warfarin. Heparin je obvykle předepisován jako lék první volby, protože účinkuje okamžitě a brání tak dalšímu zvětšování sraženiny. Po počáteční léčbě heparinem jsou pacienti obvykle převedeni na warfarin, který brání vzniku dalších sraženin.

Zdroj: Embolie dolních končetin

Trombóza a sport

Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.

Zdroj: Embolie dolních končetin

Kompresní punčochy

Kompresní punčochy slouží jako prevence bolesti lýtek a jejich otékání a současně snižují riziko vzniku vředů v místech, kde proběhla hluboká žilní trombóza. Pomáhají také zabránit vzniku takzvaného posttrombotického syndromu, což je poškození tkáně lýtka v důsledku zvýšeného žilního tlaku. Ten se zvyšuje právě při ucpání žíly krevní sraženinou (trombem), kdy dochází ke zvýšení napětí žilní stěny a k poškození žilních chlopní hlubokého žilního systému dolní končetiny. To vede k „odklonění“ krve do povrchových žil. Po prodělání hluboké žilní trombózy byste měli kompresní punčochu nosit každý den po dobu alespoň dvou let, protože ke vzniku posttrombotického syndromu může dojít i několik měsíců až let poté, co jste onemocněli hlubokou žilní trombózou. Kompresní punčochy vám předepíše cévní lékař, případně praktický lékař. Je potřeba vybrat správnou velikost, aby mělo jejich nošení smysl. Musí se nosit po celý den s tím, na noc se sundávají. Pokud si během dne chcete od jejich nošení odpočinout, můžete je na chvíli sundat, ale je dobré sedět s nohama ve zvýšené poloze.

Zdroj: Embolie dolních končetin

Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


Warfarin-dieta

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP