Mezi rizikové bylinky a doplňky stravy patří při užívání Warfarinu: jinan dvoulaločný, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská, koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu Wobenzymu, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinacea, vilcacora (kočičí dráp), některé směsi tradiční čínské medicíny, vyšší dávky vitaminů A, D, E, (≥ 400 IU/den), vitaminu C (≥ 500 mg/den).
Jak vyplývá z výčtu rizikových potravin, tak do této skupiny zapadá i česnek.
Calcium nadroparin - účinná látka přípravku Fraxiparine, by neměl být podáván současně s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin), s jinými salicyláty, s jinými nesteroidními protizánětlivými léky (volně prodejné léky proti bolesti) nebo s tiklopidinem (protidestičkové léčivo v rodině thienopyridinů, které je inhibitorem receptoru adenosindifosfátu). Současné podávání s perorálními antikoagulancii, glukokortikoidy nebo s dextranem by mělo být prováděno s odpovídající kontrolou.
Úplný výčet interakcí mezi nadroparinem a následujících léků:
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE U ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Je možné u léčby Eliquisem užívat hloh nebo saturejku?Které byliny jsou kontraindikovné při této léčbě na ředění krve? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis může reagovat na tyto rostlinné produkty, které mohou zvýšit krvácení (např. kočičí dráp, heřmánek, andělika čínská, česnek, zázvor, ženšen, ginkgo biloba, zelený čaj, grapefruit, pepřovník opojný, třezalka tečkovaná).
Kočičí dráp může být mocným spojencem v boji proti rakovině tím, že brání abnormálnímu buněčnému dělení, které charakterizuje tuto nemoc. Byla zjištěna významná aktivita proti šíření buněk rakoviny prsu a také významná aktivita proti leukemickým buňkám. Přesný mechanismus účinku však není doposud znám.
Ve svém příspěvku ČIŠTĚNÍ ORGANISMU OLEJEM POMALOU FORMOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VASEK.
PROSIM,NEROZUMIM TOMU,ZDALI RECEPT POUZIVAT KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU DO ROKA-NA KONCI JENAPSANO,JEDNOU DO ROKA.PROSIM POMOZTE MI A ODEPISTE,ZDALI RECEPT ,KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU A DOST,JE TO TAKHLE NAPSANE,DEKUJI VAM ZA POMOC VASEK TOTO JE MUJ EMAIL JEZDEC@ATLAS.CZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lentilka.
Zdravím, je logické, a kdo očistu provádí pravidelně, tyhle věci zná a ví, že očistu organismu je nejlépe provádět NA JAŘE A NA PODZIM. Já vždy na jaře dělám jaterní očistnou kúru, vč. hydrocolonu, klystýr je na nic, to je jako plivnutí! Musí se to vyčistit všecko! A další očisty se provádějí - v létě očista srdce a ledvin, a pak možné další očisty. Čili s použitím tématicky zaměřených čajů, cviků a případně užíváním antioxidantů, protože u očisty dochází k uvolnění spousty toxinů a jejich vyplavení do krevního oběhu, takže je třeba tělu pomoci aby je vyplavilo ven, já používám osvědčený čaj s přesličkou rolní, ale čistící je např. i řepík, který harmonizuje játra a žaludek. To mám v úmyslu ted na podzim spolu s hydrocolonem dát pitnou kúru. Na podzim se musí dát kúra tzv.posilující, protože tělo se připravuje na zimu. Samo že každý má jiné osvědčené prostředky, např. z čínské medicíny, z Ajurvédy, byliny z Peru jsou taky super, např. Jukka, Macca, aloe vera/to cpou výrobci do všeho, tak to je přehnané/ kočičí dráp apod. Je toho hodně a každý si může najít a vyzkoušet co mu sedí.
Kočičí dráp je obecně dobře snášen a považuje se za netoxický. Vzhledem k tomu, že silně stimuluje imunitní systém, nedoporučuje se však osobám s transplantací jakéhokoliv orgánu. Osoby s autoimunitním onemocněním by neměly užívat kočičí dráp dlouhodobě, i když nejsou k dispozici studie potvrzující negativní vliv. Také těhotné a kojící ženy a děti do 6 let by kočičí dráp neměly užívat.
Čaj z kočičího drápu je silnou přírodní antikoncepcí. Ještě jednou proto zdůrazňujeme, že se vnitřní užívání kočičího drápu v žádném případě nedoporučuje ženám, které chtějí otěhotnět, nebo ženám těhotným. Indiáni Cashibo v Peru Vilcacoru dodnes používají jako antikoncepci. Za tímto účelem se vaří kořeny rostliny Uncaria tomentosa a odvar se pije po dobu tří měsíců. Tato antikoncepční kúra údajně způsobuje 3–4 letou sterilitu. Nemusíte se však obávat toho, že by vám způsobila sterilitu trvalou.
Vilcacora kapky obsahují kočičí dráp (Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Mají silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Ochraňují nás před nepříznivými vlivy prostředí a zlepšují funkce organismu.
Jsou vhodné k prevenci a na podporu léčby infekčních onemocnění, rakoviny, zánětů, revmatismu, Crohnovy choroby, pásových oparů, chřipek, alergií, vředových onemocnění, lymské boreliózy, depresí, následků otrav a nemocí vyvolaných virem HIV, křečových žil, oslabení zraku; mimořádně vhodné i pro kuřáky.
Složení: voda, Uncaria tomentosa, 40% alkohol
Dávkování: dospělí 20 kapek 1krát denně do čaje nebo vody
Se žlučníkem vaše alergická reakce na kočky určitě žádnou souvislost nemá. Co se týče kočičího alergenu, tak to bohužel víme, že kočičí alergen je nejsilnější vůbec ze všech alergenů. Mezi nejsilnější alergeny řadíme prach, peří, roztoče, pyly, plísně a ze všech zvířat právě kočičí alergen. Kočičí alergen je tak silný, že dovede vyprovokovat i astma. Doporučuji se kočkám silně vyhýbat. Co se týče toho, že máte na některou kočku nebo kocoura alergickou reakci, někdy ano a někdy ne, to je zřejmě způsobeno tím, že s tím jedním zvířátkem, s kterým žijete pravidelně, dochází k takovým zvláštním imunologickým reakcím, kdy si vy na něj laicky řečeno jako by zvykáte, vy se desenzibilizujete na ten jeho konkrétní alergen. Při styku s cizím zvířetem pak vaše obrana selhává, protože nemáte vytvořeny protilátky na toto cizí zvíře a tam reagujete. Nelze na to ale spoléhat, protože se mohou z nenadání objevit alergické reakce i na to zvířátko, které máte dlouhou dobu doma. Ve vašem případě nedoporučuji si již žádné další kočičky kupovat, protože to dovede způsobit velké obtíže a léčba je potom velmi složitá.
Larvy toxocary – škrkavky kočičí a psí – se často dostanou do mozku. Je to frekventovaná nákaza, protože mnoho lidí chová kočky nebo psy, a dítě se tak často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka ale můžeme polknout i s neomytou zeleninou. Trus (ale i jejich moč a sliny) všech štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se zamořenost toxocarou u dospělých psů snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se po čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.
U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablety a speciální obojky. Souběžně je nutné uklidit celou domácnost – vyklepat a vyluxovat pelíšky, deky, čalounění (sáček neponechávat ve vysavači!). Prostředky proti blechám můžeme rozdělit do dvou skupin: adulticidy hubí dospělé jedince, zatímco růstové regulátory zabraňují vývoji vajíček. Oba typy prostředků mají své výhody i nevýhody. V prvním případě musí dojít k přímému kontaktu hubicí látky s blechou, takže je nutné kromě zvířete ošetřit i domácnost. Nevýhodou růstových regulátorů je, že nezabrání usazení blechy na kočce či psu; ovšem jakmile blecha začne sát krev, nasaje látky zabraňující vývoji vajíček, která naklade. Optimálním řešením je proto kombinovat oba typy prostředků.
Vilcacora je světle hnědá popínavá rostlina, mylně považována za liánu. U násady každého páru listů se nacházejí trny připomínající drápek. Díky tomu je rostlina nazývána „Kočičí dráp”. Vilcacora obsahuje alkaloidy (celkový obsah 0,15–0,46 %, stanoveno HPLC), pentacyklické oxindolové alkaloidy: isomitrafylin, isopteropodin, mitrafylin, pteropodin, speciofylin, unkarin F; tetracyklické oxindolové alkaloidy: isorhynchofylin, rhynchofylin; glykosidicky vázané alkaloidy: 5alfa-karboxystriktodisin; heteroyohimbanové pentacyklické alkaloidy: akuammigin; heteroyohimbanové tetracyklické alkaloidy: hirsutein, hirsutin, korynanthein, dihydrokorynanthein; pyridino-indolo-chinolizidinové alkaloidy: angustin, angustolin; deriváty kyseliny chinovikové, deriváty kyseliny ursolové a oleandrové; steroly: beta-sitosterol (60 % z celkového obsahu sterolů), kampesterol, stigmasterol; flavanové deriváty: epikatechin, procyanidiny A1, B1, B2, B4.
Díky těmto alkaloidům se jedná o dokonalý prostředek aktivující imunitní systém, s neobyčejně příznivými účinky. Vilcacora je tím, co v současnosti hledají lidé dbající o vlastní zdraví a chtějící si uchovat mládí a dobrou kondici co nejdéle.
Uncaria tomentosa roste v tropických deštných pralesích Amazonie. Jedná se o liánu, která se vine na ostatní rostliny a oplétá je. Výška této rostliny může být 20–30 metrů, aby však narostla do takové velikosti, trvá to až několik desítek let.
Vilcacora (kůra této rostliny) se dlouhá léta používala v tradičním domorodém léčitelství. Po kolonizaci Ameriky se však dění v pralese zcela proměnilo a tuto rostlinu nyní zná i evropská alternativní medicína. Kočičí dráp se intenzivně používá již od 80. let a přisuzují se mu příznivé účinky především při bolestech zad, zánětech, rakovině i AIDS. Kromě uvedených účinků působí i protizánětlivě, antivirově, antibakteriálně, adaptogenně a proti rakovině. Znamená to tedy, že účinkuje proti zánětům, virům, bakteriím, posiluje imunitu organismu a pomáhá imunitnímu systému vypořádat se s rakovinným bujením. Účinky této rostliny mají příznivý vliv při léčbě nemocí, jako jsou akné, herpes, hypoglykemie, hypertenze, alergie, astma, Crohnova nemoc, žaludeční vředy, diabetes, artritida, problémy menstruačního cyklu i menopauzy. Rostlina podporuje i činnost tenkého a tlustého střeva, reguluje oběhový systém, proto se tato pyšní označením „vilcacora – královna léčivých rostlin“. Doporučuje se rovněž pro preventivní užívání, a to zejména lidem se špatnou životosprávou. Pro svoji protimutagenní aktivitu se může užívání této byliny doporučit především kuřákům a lidem holdujícím salámům a uzeninám. Vilcacora také příznivě ovlivňuje trávicí pochody v těle, takže pokud trpíte žaludečními vředy, plynatostí a podobnými problémy, může vám tato bylina velmi účinně od těchto potíží pomoci. Užívání kočičího drápu je vhodné také pro prevenci před virovým onemocněním, takže se doporučuje zařadit čaj z této rostliny do období zvýšeného výskytu chřipek.
Kromě čajů a doplňků stravy Vilcacoru někteří výrobci začlenili do přírodní kosmetiky. Takže extrakty z kočičího drápu najdete například v produktech řady Happy Aging od Martiny Gebhardt. Tradičně se tato rostlina připravuje jako čaj, kdy se 1 polévková lžíce kočičího drápu zalije vroucí vodou a nechá vylouhovat. Existují i standardizované extrakty ve formě kapslí. Vždy je dobré dodržovat doporučené dávkování. Zajímavé je použití s bylinkou astragalus, které umocňuje vliv na imunitní systém.
Trubkovec tyčinkový, latinsky Ortosiphon stamineus, je druh využívaný pro své léčivé účinky, vzhledem je podobný známé hluchavce. Lidově a nesprávně se často označuje jako trubkovec tyčinkovitý. Bylina je využívána především jako diuretikum s antibakteriálním účinkem. Je zdrojem silic s diterpeny a flavonoidy, které snižují zadržování vody v těle a mírně stimulují činnost štítné žlázy. Trubkovec není zatím dobře prozkoumán, tudíž nejsou známy ani jeho vedlejší účinky.
Jeho užívání by však mělo být omezeno při funkční nedostatečnosti srdce, při hyperfunkci štítné žlázy a při blokádě močovodů.
Předpokládá se, že bylina obsahuje genosidové sloučeniny – orthosifoniny, mastné kyseliny, esenciální oleje, rostlinné oleje, saponiny, sapofoniny a draselné soli.
Bylina trubkovec obvykle přitahuje včely, motýly a nektarové ptáky. Rostlina dosahuje výšky 1,5 metru a má oválné listy. Květy jsou bílé jako kočičí kníry, stopky jsou snadno zlomitelné a čtvercové. Rostliny obvykle rostou na polích, na březích řek nebo na místech s vlhkou půdou. Trubkovec prospívá v nadmořské výšce nad 700 metrů nad mořem.
Kočky doprovázejí člověka už více než 4 tisíce let. Jejich společné soužití prošlo mnoha etapami, od zbožňování až po naprosté zatracení. V Egyptě a Orientu měly kočky své paláce a po smrti se jim dostalo stejné pozornosti jako lidem. V Evropě byly nejprve vítány pro schopnost hubit myši a další hlodavce, následně se však často staly obětmi inkvizice a byly upalovány. Obzvlášť špatně na tom byly ty černé kočky. Později se z koček staly vítané společnice cestujících při dlouhých plavbách na lodích. Mnoho majitelů koček potvrdí, že kočky mají léčitelské schopnosti. Dokáží vycítit, co v člověku hlodá, co ho trápí, a nějakým záhadným způsobem mu od jeho utrpení pomáhat. Někdo tomu říká, že vezmou jeho trápení na sebe. Kočičí schopnosti zlepšit stav nemocného využívá felinoterapie. Felinoterapie je pozitivní působení na nemocného, postiženého nebo jinak handicapovaného jedince pomocí kočky.
Felinoterapie se dělí na dvě formy. Jednak je to pasivní, kdy je kočka přítomna v místnosti s dítětem nebo jiným pacientem, ale neprobíhá žádný kontakt. A dále aktivní forma, kdy se kočka stává přímým aktérem procesu.
K léčbě si můžete připravit čaj nebo užívat bylinné tablety. Pro přípravu čaje se používá sušená kůra kočičího drápu. Někdy se můžete dočíst, že se používají i kořeny, ty však v současné době nejsou těženy z důvodu zachování této rostliny v amazonských deštných pralesích. Způsob přípravy se liší podle toho, zda čaj používáte z preventivního důvodu, nebo z důvodu represivního.
Pro prevenci (posílení imunity, prevence před onemocnění chřipkou a podobně) si připravte lehký odvar. Způsob přípravy je následující: 2–3 čajové lžičky vařte 3 minuty ve ¾ litru vody, následně sceďte a vychlazený čaj popíjejte průběžně celý den až do 17.00 hodin.
Pro represi (odstranění žaludečních potíží, odstranění rakovinných buněk a další) si připravte silný odvar. Způsob přípravy je následující: 2–3 čajové lžičky vařte 5 minut ve ¾ litru vody, následně nechte odvar odstát po dobu 15–20 minut, po vyluhování sceďte a vychlazený čaj popíjejte průběžně celý den až do 17.00 hodin. Čaj užívejte 3 týdny, poté následuje týdenní pauza. Čaj není vhodný pro děti do 3 let, pro ženy, které plánují těhotenství, pro ženy těhotné, pro jedince s implantáty či po transplantaci orgánů.
Užívání kočičího drápu v tabletách je velice jednoduché. Užívá se 1 tableta 1–3x denně. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.
Toxoplazmózou může onemocnět kočka, která pozře mezihostitele – to může být myš nebo kus syrového masa. Ve velké většině případů u ní toto onemocnění proběhne bez příznaků, pouze náhodným vyšetřením trusu se najdou vajíčka parazita. Pokud se onemocnění projeví, jeho nejčastějšími příznaky jsou zápal plic, jinak průjmy, teploty, výtoky z nosu a očí a zánět mandlí. Pohlavní množení parazitů ve střevech (s následným vylučováním vajíček do vnějšího prostředí) probíhá nejčastěji u mladých koček (maximum případů u 3–6měsíčních koťat). Chov domácí kočky není příliš rizikový, protože kočka je infekční pouze 14 dní při prvotní nákaze. Naprostá většina nakažených získala toxoplasmu jinou cestou. Přesto je vhodné pravidelně a včas odstraňovat kočičí výkaly (oocysty se stávají infekční během 1–5 dnů v závislosti na teplotě). Dále můžete kočkám podávat kokcidiostatika (léky hubící toxoplasmu). Pokud kočky zmíněnou formu onemocnění jednou prodělají, už nikdy se neopakuje (vyjma případů zvířat oslabených jinými těžkými infekcemi). Pokud tedy máte doma kočku, která nechodí ven (nechytá myši) a není krmená syrovým masem, je riziko toxoplazmózy téměř nulové.
Základ představuje kvalitní kožená obuv, která je prodyšná tak, aby se noha nemohla příliš zapotit.
Pokud víte, že máte problémy s pocením nohou, dejte před prvním nošením do bot vložky, které mají uvnitř bambusová vlákna. Ta působí antibakteriálně a jako lapač zápachu bot.
Používejte přes noc filtry do obuvi, které působí antibakteriálně a odstraňují nepříjemný zápach.
Kupte si správné ponožky. Noste pouze bavlněné, které mají schopnost sát pot, popřípadě ty, které mají speciální antibakteriální ošetření. Toto ošetření u ponožek, punčoch a punčocháčů představuje vlákna, která v sobě obsahují koloidní stříbro, respektive jeho nanočástice. Střídejte často ponožky a umývejte si nohy, aby byly v botách vždy čisté.
Vyvarujte se vzniku plísně na nohou a udržujte čisté a suché nohy. Plíseň na nohou způsobí nepříjemný zápach, který lze odstranit pouze díky používání speciálních mastí na lékařský předpis.
Po celý rok volte vhodnou obuv, kterou budete pravidelně a pečlivě udržovat čistou a suchou. V létě noste prodyšnou a otevřenou obuv, v zimních měsících nepromokavé boty s TEXovými membránami, ve kterých bota větrá, ale zároveň se dovnitř nedostane vlhkost. Pravidelně je střídejte.
Velmi účinné je využití kočičího steliva jako lapače pachu do bot. Jednou z jeho vlastností je pohlcování nežádoucích vůní, které provází kočičí vyměšování. U bot to využijeme tak, že stelivem naplníme ponožky, které na noc dáváme do bot. Efekt je lepší, když je necháme účinkovat několik dní, případně jednou či dvakrát obsah vyměníme. Také můžeme do obuvi vložit pár plátků citronu, kdysi se používal i libeček, vystříkat obuv octem a nechat řádně vyschnout. Metody lze různě kombinovat.
Eliquis může reagovat na tyto rostlinné produkty, které mohou zvýšit krvácení (např. kočičí dráp, heřmánek, andělika čínská, česnek, zázvor, ženšen, ginkgo biloba, zelený čaj, grapefruit, pepřovník opojný, třezalka tečkovaná).
Zdravím, je logické, a kdo očistu provádí pravidelně, tyhle věci zná a ví, že očistu organismu je nejlépe provádět NA JAŘE A NA PODZIM. Já vždy na jaře dělám jaterní očistnou kúru, vč. hydrocolonu, klystýr je na nic, to je jako plivnutí! Musí se to vyčistit všecko! A další očisty se provádějí - v létě očista srdce a ledvin, a pak možné další očisty. Čili s použitím tématicky zaměřených čajů, cviků a případně užíváním antioxidantů, protože u očisty dochází k uvolnění spousty toxinů a jejich vyplavení do krevního oběhu, takže je třeba tělu pomoci aby je vyplavilo ven, já používám osvědčený čaj s přesličkou rolní, ale čistící je např. i řepík, který harmonizuje játra a žaludek. To mám v úmyslu ted na podzim spolu s hydrocolonem dát pitnou kúru. Na podzim se musí dát kúra tzv.posilující, protože tělo se připravuje na zimu. Samo že každý má jiné osvědčené prostředky, např. z čínské medicíny, z Ajurvédy, byliny z Peru jsou taky super, např. Jukka, Macca, aloe vera/to cpou výrobci do všeho, tak to je přehnané/ kočičí dráp apod. Je toho hodně a každý si může najít a vyzkoušet co mu sedí.
