Nejblíž má maso lovených zvířat k hovězímu, je tmavočervené až hnědé, spíš tužší a s malým obsahem tuku. Tím ale veškerá podobnost končí. Příprava zvěřiny má svá zvláštní pravidla, která se vyplatí dodržovat. Zvěřina není kuře, čerstvě zabitá nezměkne, i kdybyste ji vařili tři dny a tři noci. Na vině je hlavně její prokrvení, které je vyšší než u jatečných zvířat. Většinou si dnes zvěřinu kupujeme v obchodě, takže zrání nebo nakládání nás nemusí až tak trápit. Tak pojďme na recepty.
Postup: Srnčí kýtu nakrájíme na medailonky (4 plátky na jednu porci), naklepeme, okořeníme, opečeme, výpek zaprášíme, zalijeme vývarem, přidáme máslo, šípkovou marmeládu, víno a vše provaříme. Při podávání podlijeme šťávou, nahoru položíme kolečko citronu a brusinky. Srnčí po myslivecku podáváme s hranolky.
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
Ingredience: 500 g srnčího masa (kýta, svíčková), 1 cibule, 3 stroužky česneku, sádlo nebo olej na orestování, sůl, pepř, kmín, tvrdší houby (hřiby, suchohřiby, případně sušené a namočené do vody), tmavá jíška v prášku (množství dle strávníků)
Postup: Nakrájíme cibuli a česnek, osmahneme na sádle. Přidáme maso nakrájené na větší kostky, orestujeme, podlijeme vývarem nebo vodou a dusíme doměkka. Během dušení osolíme, opepříme a okmínujeme. Ke konci přidáme houby a ještě dusíme cca 15 minut. Zahustíme tmavou jíškou. Tuto variantu s houbami podáváme s rýží a zeleninou.
Srnčí kýta na červeném víně podle Zdeňka Pohlreicha
Ingredience:
Bobkový list
Celer
Cibule
Černý pepř
Červené víno
Jalovec
Mrkev
Nové koření
Olivový olej
Rajský protlak
Srnčí kýta
Sůl
Špek
Třtinový cukr
Postup přípravy:
Dva dny dopředu si naložíme maso. Prošpikujeme ho, svážeme, přidáme nakrájenou cibuli, mrkev, celer, nové koření, černý pepř, bobkový list, jalovec a sůl. Vše v nádobě zalijeme červeným vínem a necháme to odležet. Po dvou dnech dáme maso z marinády stranou a marinádu přecedíme (zelenina zvlášť, marináda zvlášť). Připravíme si pánev a na ní dáme zahřát olivový olej. Na pánev pak vložíme kýtu, kterou zprudka opečeme ze všech stran. Maso pak z pánve vyndáme a místo něj do ní vložíme zeleninu z marinády, kterou necháme restovat a přidáme třtinový cukr a rajský protlak. Jakmile zeleninu orestujeme, vrátíme na pánev zpět maso a zalijeme přeceděnou marinádou. Kýtu se zeleninou znovu přivedeme k varu, vše podle chuti dosolíme a maso necháme ještě asi hodinu dusit doměkka. Nakonec maso znovu vyndáme a omáčku pořádně propasírujeme přes síto. Maso pak nakrájíme na plátky. Nakonec na talíři zalijeme omáčkou. A je hotovo.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Chybou je nedodržení základních hygienických postupů, špatné promíchání, přesolení, špatné upěchování či špatná sterilizace.
Dalším nedostatkem je nakládat do láku celý jeden kus masa na 2 dny. Nahradit to lze injekcemi koncentrovaného solného roztoku (24 dkg soli na 1 litr vody, 100 ml roztoku do 1 kg masa). Trocha rychlosoli maso obarví dorůžova. Chcete-li být jako profíci, kteří vyrobí ze syrového masa za 100 Kč uzenou rolku za 79 Kč, můžete nastřikovat roztokem želatiny. Druhou možností je nakrájet maso na kostky (jako na guláš) a pak je na 2 dny naložit.
Pro výrobu šunky je důležité kvalitní a dobře opracované vepřové maso. Základní surovinou pro výrobu dušené šunky je totiž vepřová kýta. Je-li surovina pro výrobu šunky připravená, je možné ji naložit do láku. Tím dojde k nasolení suroviny.
Některá masa jsou méně zdravá než jejich libové varianty, ale přesto mohou být vhodná ke konzumaci s mírou.
Středně tučné maso
Středně tučné maso obsahuje 5 g tuku a 75 kalorií na porci 28 g. Lidé by měli jíst menší porce středně tučného masa nebo je zařazovat do jídelníčku jen zřídka. Mezi středně tučné maso patří:
mleté hovězí maso, plec a vysoký roštěnec;
vepřové kotlety a pečeně;
pečené jehněčí a jehněčí kotlety a kýta;
telecí řízky, buď mleté, nebo krájené na kostky a bez chleba;
drůbež s kůží, mletá krůta a domácí kachna nebo husa;
játra, srdce, ledviny a brzlík;
86% lančmít bez tuku (ačkoli má vysoký obsah sodíku).
Na 4 sklenice po 500 ml, každá pak vydá na 2 střední porce
800 g hovězího masa (kýta, kližka);
100 gramů cibule;
2 žluté papriky;
250 gramů rajčat;
50 g pórku nebo jarní cibulky;
5 dl hovězího vývaru;
3 lžíce oleje nebo sádla na smažení;
2 lžíce balzamikového octa (postačí i červené víno);
2 lžíce mleté červené papriky;
sůl, pepř z mlýnku;
Samozřejmě můžete přidat jakoukoli zeleninu, kterou máte rádi. Funguje i mrkev, hrášek, červená či zelená paprika, fazole nebo třeba i nakrájené lojovaté brambory.
Hovězí vývar
Pokud ho kupujete, tak ingredience jsou důležité. Měly by být co nejpřirozenější, bez konzervantů, bez zvýrazňovačů chuti. Musíte trochu hledat, ale nějaké najdete v Kauflandu nebo v bio obchodech.
Pokud si ho připravujete doma, tak použijte kosti a přední části hovězího masa. Vařte jen s trochou soli po dobu 5 hodin na velmi mírném ohni.
Postup: Srnčí kýtu očistíme a nakrájíme na medailonky. Opepříme čerstvě mletým pepřem (použijeme pepř čtyř barev). Maso dáme do mísy, přidáme čerstvé bylinky, nejlépe se hodí tymián či rozmarýn. Zalijeme kvalitním červeným vínem, pokapeme olejem, citronovou šťávou a necháme odležet nejlépe do druhého dne. Před přípravou necháme medailonky venku, aby maso mělo pokojovou teplotu. Pak je osušíme utěrkou a lehce naklepeme a osolíme. Na rozpáleném oleji opékáme srnčí medailonky zprudka, a to asi 3 minuty z každé strany. Maso vyjmeme a na výpek dáme nakládaný zelený pepř podle chuti a zalijeme smetanou, krátce povaříme a osolíme. Pepřovou omáčkou přeléváme maso na talíři. Je vhodné mít nahřáté talíře. Srnčí medailonky s pepřovou omáčkou podáváme nejlépe s opečeným bramborem.
Jako vždy si nejprve očistíme a odblaníme maso. Maso můžeme prošpikovat špekem a osolit. Maso je dobré nechat marinovat několik hodin (někdo doporučuje i 24 hodin). Připravené maso si můžeme nejprve zprudka osmažit na pánvi, dokud se nezatáhne a pak ho vložit do pekáče. K masu přidáme očištěnou a najemno nakrájenou zeleninu a připravené koření. Vše ještě zakápneme olejem a dostatečně podlijeme vodou. Vše pečeme v troubě tak dlouho, dokud nezměkne nejen maso ale i zelenina. Maso se zeleninou je potřeba čas od času polévat. Jakmile je maso i zelenina měkké, vyndáme z pekáče kuličky koření a bobkové listy. Maso pak z pekáče můžeme vyndat, a pokud je zelenina stále na kusy, můžeme ji rozmixovat.
K tomuto pokrmu se hodí podávat jako příloha bramborový knedlík nebo brambory.
Srnčí maso je jemné nejen svou chutí ale i vůní, která není tak aromatická jako u jiné zvěřiny. Zvěřinové maso (tedy i to srnčí) je vhodné ke konzumaci i v rámci různých diet. Navíc obsahuje dostatek železa, zinku, aminokyselin a vitamíny ze skupiny B.
Někteří lidé se srnčího masa obávají ze zdravotních důvodů, ale srnčí maso prodávané v českých obchodech prochází veterinární kontrolou, která stanoví, zda je maso nezávadné. Není teda potřeba mít z něj obavy. I maso získané přímo od mysliveckých spolků, by mělo být testováno. U takovýchto zdrojů není třeba mít strach o své zdraví (ke kontrole zdravotní nezávadnosti konkrétního kusu zvěře se vystavuje i písemné potvrzení).
Pro srnčí maso je typická jeho červenohnědá barva, jemná struktura svalového vlákna (čím starší je zvíře, z něhož maso pochází, tím je pevnější struktura masa i jeho chuť je výraznější). „Dietáři“ jistě ocení i nízký obsah tuku u tohoto masa. Jako u jiných typů masa, i u srnčího platí, že velmi žádané je maso z mladých srnců (zhruba okolo jednoho roku věku).
Srnčí maso není vhodné k dlouhým tepleným úpravám, protože má tendenci se snadno vysušit (vliv na to má nepochybně nízký podíl tuku v mase). Proti vysušení mu může pomoci třeba prošpikování slaninou, nebo obalením do ní (navíc slanina dodá srnčímu masu zajímavou chuť).
Za nejušlechtilejší srnčí maso se považuje hřbet, který se podává i jako carpaccio (maso se nakrájí na velmi tenké plátky a krátce se opeče). Stejně tak se ale může hřbet péct vcelku, nebo třeba jako srnčí medailonky.
Na steaky se ze srnčího masa nejvíce hodí vrchní a spodní šál. K pečení se zas doporučuje třeba kýta a plec (tu kuchaři využívají i na různé masové rolády). Pro přípravu omáček, srnčího guláše nebo masové směsi se využívá srnčí bok, pupek i hrudí.
Cena srnčího masa je různá. Například srnčí kýta bez kosti se prodává zhruba za 500 Kč za kilogram, srnčí plec bez kosti pak asi za 350, srnčí svíčková zhruba za 800 Kč a cena za maso na srnčí guláš se pohybuje kolem 250 korun.
Snídaně (celkem by měla obsahovat 35 g sacharidů):
1/4 l bílé kávy, nebo mléka, nebo čaj s mlékem
50 g chleba, nebo celozrnný rohlík
50 g bílkovinné potraviny (nízkotučný sýr do 30 % tuku v sušině, nízkotučný tvaroh, šunka, drůbeží párek, vejce)
Přesnídávka (celkem by měla obsahovat 15 g sacharidů):
100 g ovoce, nebo dia kompot, nebo 30 g chleba (celozrnné pečivo)
Oběd (celkem by měl obsahovat 40 g sacharidů):
15 g rostlinného tuku do pokrmů
10 g mouky do pokrmů
1/4 vejce (nemusí být však v pokrmu obsaženo)
150 g zeleniny (jako tepelně upravená příloha nebo jako salát)
90 g libového masa (hovězí, vepřová kýta, kuřecí, králík)
100 g brambor = 2 polévkové lžíce, nebo 80 g vařených těstovin = 4 polévkové lžíce, nebo 70 g dušené rýže = 3 ½ polévkové lžíce, nebo 70 g bramborového knedlíku = 2 plátky, nebo 60 g houskového knedlíku = 2 plátky, nebo 100 g vařených luštěnin = 9 polévkových lžic nebo 130 g bramborové kaše = 4 polévkové lžíce, nebo 40 g chleba, nebo celozrnný rohlík
Svačina (celkem by měla obsahovat 25 g sacharidů):
2 dl mléka, nebo 50 g bílkovinné potraviny (sýr, šunka, tvaroh)
30 g chleba, nebo celozrnný rohlík
1. večeře (celkem by měla obsahovat 40 g sacharidů):
15 g rostlinného tuku do pokrmů
10 g mouky do pokrmů
150 g zeleniny (jako tepelně upravená příloha nebo jako salát)
90 g libového masa
100 g brambor, nebo jiná příloha uvedená u oběda
2. večeře (celkem by měla obsahovat 20 g sacharidů):
150 g ovoce, nebo dia kompot, nebo 40 g chleba
Recepty je nutné upravit na vzorový jídelníček dle stravovacích zvyklostí. Tento je pouze informativní.
