Dieta
Warfarinová dieta nemá s hubnutím nic společného, je určena výhradně pro pacienty užívající tento lék na úpravu krevní srážlivosti. Dnes už lékaři netrvají na přísném omezení nebo úplném vynechání určitých potravin. Mnohem důležitější jsou stabilní hodnoty vitaminu K, bez výkyvů. Doporučuje se proto především vyvážená strava založená na pestrém jídelníčku.
Zdroj: Warfarin - co můžu jíst
Závěr
Ovoce patří do kategorie bezpečných potravin s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné je až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované. Warfarinová dieta by měla odpovídat zásadám zdravého a vyváženého stravování s dostatkem živin, vitaminů a minerálů.
Zdroj: Mohu jíst banány a mandarinky při užívání warfarinu
Rozpis potravin
Předpokládalo se, že většinu vitaminu K získáváme ve formě fylochinonů z rostlinných potravin. Ve skutečnosti více než polovina vitaminu K pochází ze zeleniny, zejména ze zelené listové zeleniny. Také mnoho různých druhů bakterií ve střevech může vytvořit vitamin K ve formě menachinonů. Přestože syntéza vitaminu K v trávicím traktu může přispět k potřebě určitého typu vitaminu K, tato dávka je menší, než se dříve předpokládalo.
Vitamin K – antihemoragický naftochinon –je rozpustný v tucích.
Hlavní zdroje vitaminu K: játra, zelenina, ovoce, kořeny, střevní mikroflóra. Denní dávka 1,0 mg. Svojí chemickou povahou je vitamin K chinon.
Biologický účinek: účast na koagulaci krve, účast na tvorbě kostní tkáně, protinádorová léčba.
Vzhledem k tomu, že je vitamin K syntetizován střevní mikroflórou, neexistuje u zdravého člověka nebezpečí primární hypovitaminózy. Existuje velké množství vitaminu K v produktech živočišného a rostlinného původu. Avšak vzhledem k tomu, že vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je přítomnost tuku nezbytná pro jeho absorpci ve střevě, a to přinejmenším v malých množstvích.
Nedostatky: Nedostatek vitaminu K může vést k pomalejšímu srážení krve, k vnějšímu i vnitřnímu krvácení, ke snížení aktivity enzymů. U novorozenců se nedostatek vitaminu K projevuje formou hemoragické nemoci (zvýšené krvácení).
Vitamin K není jediná chemická látka, ale skupina chemicky příbuzných látek, které jsou uváděny na trh pod běžným názvem „vitamin K“. Za posledních 30 let prošel tento vitamin velkými změnami v oblasti vědeckého chápání jeho chemie a funkcí. V minulosti se členové rodiny vitaminu K tradičně nazývali vitamin K1, vitamin K2, vitamin K3. Tato terminologie převážně nahrazuje jiný soubor termínů, které popisují, že se v současné době vytváří složitější soubor sloučenin vitaminu K.
Další názvy pro tento vitamin jsou menadione; menafhton; menachinon; phylloquinone.
Vitamin K je vysoce respektován všemi lékaři vzhledem k jeho úloze ve zdravé koagulaci krve. Vitamin K se nachází přímo ve středu procesu srážlivosti. Pokud jsou potřebné koagulační faktory pro úspěšné uzavření rány, musí se nějak udržet na okolních tkáňových površích. Tuto „lepkavost“ jim dává chemická událost nazývaná karboxylace. Jedna z aminokyselin pro koagulaci krve se nazývá kyselina glumatická a je součástí koagulace krve. Druhý enzym, warfarin, působí jako antikoagulant a přeruší tento proces blokováním jednoho z těchto enzymů (epoxidová reduktáza). Když je tento enzym blokován, nelze vitamin K recyklovat, aby pomohl faktorům srážení krve k dosažení správné „lepivosti“. Jedincům s nadměrnou tendencí tvořit krevní sraženiny může antikoagulant, jako je warfarin, zachránit život. Objevy týkající se vlastností warfarinu vedly k modernímu chápání vitaminu K jako klíčové látky pro zdravou koagulaci krve.
Důležitým zdrojem vitaminu K je například petržel, zelí, špenát, růžičková kapusta, mangold, fazole, chřest, brokolice, zelí, hořčice, vrcholky okurky, tymián, římský salát, šalvěj, oregano, pórek, květák, rajčata a borůvky.
Fermentace potravinářských výrobků může být pro zvýšení obsahu vitaminu K v těle užitečná, například švýcarský sýr Emmental a norský sýr Jarlsberg jsou příkladem sýra fermentovaného bakterií Proprionibacterium a právě tyto bakterie mohou vytvářet velké množství vitaminu K. Vhodné jsou i fermentované sójové produkty, které jsou vedle japonské stravy také vydatným zdrojem vitaminu K.
Nejběžnějšími zdroji potravy jiné formy vitaminu K (K2) jsou maso a vejce. Také hodně druhů hlávkového salátu obsahuje velké množství vitaminu K. Někdy mohou mít vnější listy rostliny koncentrovanější obsah vitaminu K než vnitřní listy. Z tohoto důvodu stojí zato velmi pečlivě a jemně oloupat zeleninu a zároveň ji opláchnout pod tekoucí vodou, a také vyčistit ostatní listy a přidat je do jídla.
Pamatujte si, že všechny formy vitaminu K, včetně K2, prospívají našemu zdraví. Vitamin K je vitamín rozpustný v tucích, takže si ho naše tělo ukládá v tukové tkáni a játrech. Pozor, mražení potravin může zničit vitamin K, ale tepelné ošetření neovlivňuje jeho obsah.
Lidé, jejichž tělo nemůže absorbovat dostatek vitaminu K kvůli nemoci žlučníku, cystické fibróze, celiakii či Crohnově nemoci, mohou těžit spíše z multivitaminu obsahujícího vitamin K než ze samostatného vitaminu K.
Pozor, vitamin K blokuje působení léku warfarin. Tudíž byste měli užívat vitamin K, respektive potraviny, které jej obsahují, bez větších výkyvů.
Všeobecně vysokou hladinu vitaminu K obsahují:
- zelený čaj
- bylinky
- špenát
- řapíkatý celer
- brokolice
- kapusta
- zelí bílé a kysané
- hlávkový salát
- fazolové lusky
Všeobecně nízkou hladinu vitaminu K obsahují:
- kořenová zelenina
- brambory
- rýže
- těstoviny
- ovesné vločky
- houby
- cuketa
- okurka
- jáhly
- pohanka
- ryby
- mléčné výrobky
- ovoce
- luštěniny
- vejce
Bezpečné potraviny:
- houby
- jablka, hrušky
- kořenová zelenina
- brambory
- mléko
Kontrolované potraviny:
- bílé hlávkové zelí
- maliny, ostružiny, kiwi
- sušené ovoce
- bylinky a zelené natě
Nestabilní potraviny:
„Warfarinová dieta“ neznamená vyloučit potraviny obsahující vitamin K, ale zařazovat pravidelně všechny potraviny tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Důležité je vyvarovat se nárazově nadměrného příjmu vitaminu K. Pokud v denním pokrmu navýšíte příjem potravin s vysokým obsahem vitaminu K, v dalším denním pokrmu musíte tyto potraviny omezit nebo nahradit potravinami s nízkým obsahem. V případě potíží s vyváženou stravou se obraťte na specialistu. Limit pro denní příjem 90 mikrogramů vitaminu K je orientační. O všech změnách v životním stylu, jídelníčku, užívání léků, zdravotním stavu vždy informujte svého lékaře.
Pozor na:
- potravinové doplňky obsahující vitamin K,
- velké dávky zelených a bylinných čajů (především kopřivového),
- větší dávky rostlinných olejů s přidaným vitaminem K (především sójového),
- alkohol i v malém množství,
- léky bez lékařského předpisu,
- kouření,
- multivitaminové preparáty – velké dávky některých vitaminů ovlivňují účinek warfarinu,
- průjmové, horečnaté onemocnění – vždy vyhledat lékaře.
Zdroj: Jídelníček na týden